Cholesterol

Cholesterol

Bez cholesterolu bychom se neobešli. A to nejen my lidé, ale ani jiní živočichové, včetně hmyzu. Cholesterol je látka, kterou potřebujeme pro naše buněčné membrány, pomáhá nám při zpracování tuků z potravy a syntéze vitaminu D nebo některých hormonů.

Naše tělo si dokáže cholesterol vyrobit samo, ale většinu ho přijímáme v potravě. Pokud jsme zdraví a náš organismus „dobře funguje“, reaguje na vyšší dávky cholesterolu v potravě tak, že utlumí vlastní tvorbu. V organismu se cholesterol navazuje na určité typy bílkovin a tvoří s nimi látky, které nazýváme lipoproteiny. Existují tři základní typy, které se nejčastěji označují zkratkami: HDL – lipoprotein s vysokou hustotou, LDL – lipoprotein s nízkou hustotou a VLDL – lipoprotein s velmi nízkou hustotou. V těchto podobách pak cholesterol koluje krví v našem organismu a je dále zpracováván.

Když to velmi zjednoduším, můžeme říci, že HDL je „hodný cholesterol“ a LDL a VLDL jsou „zlé cholesteroly“. Potřebujeme je všechny, ale pokud máme „hodného cholesterolu“ málo, je to stejně špatné, jako když máme moc toho „zlého“. Nejhorší kombinace však je, když se obojí sejde naráz. Dochází pak k tomu, že naše tělo není schopné přebytečný cholesterol vyloučit. Ten, spolu s dalšími tuky, koluje v krevním oběhu a začne se ukládat na stěny našich cév. Když bude tento jev probíhat delší dobu, vytvoří na cévní stěně celé shluky, kterým říkáme aterosklerotické pláty. V důsledku ukládání těchto tukových látek dochází k zúžení tepny, snížení její pružnosti, a tím se může omezit průtok krve. Můžeme si to představit jako starou zanesenou zahradní hadici, která je místy zpuchřelá tak, že do ní nelze pustit vodu, aby nepopraskala. A protože cévy zásobují všechny součásti našeho těla krví, může dojít k zásadnímu zhoršení jejich prokrvení, a tím i funkčnosti. Orgány, svaly ale třeba i kůže nejsou dostatečně zásobeny kyslíkem a dochází k jejich poškození.

Ateroskleróza jako taková nebolí a není cítit, ale vede k řadě dalších onemocnění, jako např. infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo embolie třeba i s následnou nekrózou (tedy odumřením) postižených tkání.

Co dělat, máte-li vyšší hladinu cholesterolu?

  • Základem je upravit životosprávu.
  • Přestaňte kouřit, nebo se o to alespoň opakovaně pokoušejte.
  • Pokud vám lékař předepíše léky ovlivňující hladinu cholesterolu v krvi užívejte je v souladu s jeho doporučením.
  • Nezanedbejte léčbu dalších nemocí, které mohou velmi negativně ovlivnit stav vašich cév (jedná se zejména o cukrovku, vysoký krevní tlak, onemocnění štítné žlázy a některé nemoci ledvin).
  • Nesnažte se rychle a drasticky zhubnout.

Protože jsme lidé různí, máme každý jinou genetickou výbavu i jiný styl života. Měli bychom „poslouchat“ svoje tělo a nesrovnávat se za každou cenu s ostatními. Když mluvím s pacientem o jeho životosprávě a o tom, co by měl dělat jinak, chce-li se dožít důchodu v relativním zdraví, téměř vždy mi začne vykládat o někom, kdo kouří, pije, cpe se a je v pohodě i ve vysokém věku. Nepopírám existenci takových jedinců, neboť jak všichni víme, výjimka potvrzuje pravidlo, ale já se v lékárně i ve svém okolí setkávám většinově s těmi, kteří takové štěstí neměli.

Jak změnit životosprávu?

Rozhodně tak, abyste to vydrželi hodně dlouho, nejlépe pořád. To znamená žádné drastické rychlé hubnutí ani jednostranné diety s naprostým vyloučením některých potravin. Nehladovte! Jezte pravidelně, udělejte si na jídlo čas a jednotlivá jídla nevynechávejte. Nestravujte se ve fast foodech, nekupujte polotovary a při výběru potravin sledujte jejich složení – čtěte v obchodech etikety. Snažte se, aby součástí každého jídla byla zelenina. Část zkonzumovaných sladkostí nahrazujte ovocem. Hýbejte se! Stačí chůze, ale pravidelně – minimálně čtyřikrát týdně alespoň půl hodiny. Jídla můžete upravovat vařením, dušením, pečením i grilováním – jen smažení se vyhněte. Do jídelníčku zařaďte pravidelně ryby, maso z mladších zvířat (kuře, králík, krůta, jehně, telecí, klokaní, zvěřina), kvalitní tuky v omezeném množství, netučné mléko a mléčné výrobky (ideální je tvaroh na všechny způsoby), vejce, luštěniny, ovoce a zelenina, rýže, brambory a kvalitní (nejlépe celozrnné) pečivo.

Co byste měli jíst opravdu jen výjimečně?

  • uzeniny (některé kvalitní drůbeží uzeniny jíst můžete)
  • tučná masa, kachna, husa, jitrnice, jelita, prejt
  • tučné mléčné výrobky (zejména sýry bývají velmi tučné), šlehačka
  • tučné krémy a těsta
  • koncentrovaný alkohol – destiláty (sklenku piva či vína si dát můžete)
  • solené pochutiny (oříšky, tyčinky, chipsy apod.)
  • smažené pokrmy

 

 

zdroj: Mgr. Leona Štěpková


Produkty přiřazené k této novince